Berlín, Postupim 2009
Ve dnech 4.- 6.11. 2009 se více než 40 studentů našeho gymnázia vypravilo do Německa. Naším cílem bylo hlavní město Berlín a také postupimské zámky.
V letošním roce si celá Evropa připomíná pád Berlínské zdi a my jsme viděli přípravy na tyto oslavy hned první den, když jsme vystoupili z autobusu a museli se kvůli zavřeným ulicím proplétat k Reichstagu. Z jeho skleněné kupole se nám ale naskytl první soustavný pohled na všechny základní památky v centru Berlína.
Přes vytrvalý déšť jsme prošli hlavní ulici bývalé východní části Unter den Linden, která opravdu dostala jméno podle lip na ní vysazených. Dnes tam již původní lípy nejsou, ale základní památky stavebního rozvoje a zbytky Fridrichova fóra jako Humboltova univerzita, Neue Wache – památník obětem všech válek a jediný katolický kostel v Berlíně - tzv. Hedvika Kirche jsou stále na obou stranách ulice.
Rádi jsme znovu nastoupili do našeho autobusu, kde jsme se trochu ohřáli a poté se přesunuli do čtvrti, které se říká rebelující a revoltující, a sice na Kreuzberg. Prohlídka čtvrti, které se také přezdívá malý Istanbul, oslovila všechny studenty. Oba průvodci vyprávěli o životě přistěhovalců v Berlíně i o různých odlišnostech a problémech v soužití. Naši prohlídku jsme zakončili v městské mešitě, kde jsme (cituji:) „usušili ponožky“, ale rovněž získali spoustu informací o islámu.
Necelý měsíc je otevřena sbírka v „Neues Musee „– obsahující exponáty ze starověkého Egypta; hlavním lákadlem je busta Neffertiti, líbila se i nám, i přes chybějící oko.
Po celodenním výletu jsme byli rádi, že jsme dorazili na ubytování a mohli začít zpracovávat první zážitky.
Druhý den se začal prohlídkou nejrušnějšího bulváru Ku´Damm a následně jsme se vydali do míst, která jsou spojena s Berlínskou zdí, a prošli jsme od Postupimského náměstí přes Zimmerstrasse až k nejznámějšímu přechodu Checkpoint Charlie, kde ještě dnes, naštěstí jen jako turistická atrakce, stojí vojáci a kde si koupíte propustku.
Na adventně vyzdobeném náměstí se studenti také svezli na umělé klouzačce.
Protože se počasí zlepšilo, mohli jsme se odpoledne bleskově výtahem dostat na Fernsehturm. Výhled na celé město byl pěknou odměnou za zalehlé uši.
Následně jsme se propletli uličkami, které připomínají nejstarší rybářskou osadu, a přes Sprévu jsme v podvečer došli k nejnavštěvovanějšímu muzeu Berlína, k Pergamonskému muzeu. Oltář z města Pergamon, stejně jako modrožlutá Ištařina brána působily impozantně a každý si našel něco, co se mu líbilo, a skupina 2.A si navíc užila zvláštní zážitkovou prohlídku, plnou symbolů.
Poslední den začal trochu delší procházkou po parku v zámku Sans souci, než jsme původně chtěli, ale přesto si interiér „fridrichovského“ rokoka našel své příznivce. Abychom byli spravedliví, musíme zmínit také prohlídku hlavní třídy v Postupimi. Poslední návštěvou v programu byl zámek, který vlastně stál u zrodu rozdělené Evropy, zámek Cecilienhof, kde se již při podpisu Postupimské dohody projevily rozdíly mezi jednotlivými velmocemi, které následně vedly k rozdělení, Evropy i Berlína, zdí.
Atmosféra zájezdu byla příjemná, program pestrý a ze zájezdu jsme si odvezli nejen kulturní a historické, ale také jazykové obohacení.
V letošním roce si celá Evropa připomíná pád Berlínské zdi a my jsme viděli přípravy na tyto oslavy hned první den, když jsme vystoupili z autobusu a museli se kvůli zavřeným ulicím proplétat k Reichstagu. Z jeho skleněné kupole se nám ale naskytl první soustavný pohled na všechny základní památky v centru Berlína.
Přes vytrvalý déšť jsme prošli hlavní ulici bývalé východní části Unter den Linden, která opravdu dostala jméno podle lip na ní vysazených. Dnes tam již původní lípy nejsou, ale základní památky stavebního rozvoje a zbytky Fridrichova fóra jako Humboltova univerzita, Neue Wache – památník obětem všech válek a jediný katolický kostel v Berlíně - tzv. Hedvika Kirche jsou stále na obou stranách ulice.
Rádi jsme znovu nastoupili do našeho autobusu, kde jsme se trochu ohřáli a poté se přesunuli do čtvrti, které se říká rebelující a revoltující, a sice na Kreuzberg. Prohlídka čtvrti, které se také přezdívá malý Istanbul, oslovila všechny studenty. Oba průvodci vyprávěli o životě přistěhovalců v Berlíně i o různých odlišnostech a problémech v soužití. Naši prohlídku jsme zakončili v městské mešitě, kde jsme (cituji:) „usušili ponožky“, ale rovněž získali spoustu informací o islámu.
Necelý měsíc je otevřena sbírka v „Neues Musee „– obsahující exponáty ze starověkého Egypta; hlavním lákadlem je busta Neffertiti, líbila se i nám, i přes chybějící oko.
Po celodenním výletu jsme byli rádi, že jsme dorazili na ubytování a mohli začít zpracovávat první zážitky.
Druhý den se začal prohlídkou nejrušnějšího bulváru Ku´Damm a následně jsme se vydali do míst, která jsou spojena s Berlínskou zdí, a prošli jsme od Postupimského náměstí přes Zimmerstrasse až k nejznámějšímu přechodu Checkpoint Charlie, kde ještě dnes, naštěstí jen jako turistická atrakce, stojí vojáci a kde si koupíte propustku.
Na adventně vyzdobeném náměstí se studenti také svezli na umělé klouzačce.
Protože se počasí zlepšilo, mohli jsme se odpoledne bleskově výtahem dostat na Fernsehturm. Výhled na celé město byl pěknou odměnou za zalehlé uši.
Následně jsme se propletli uličkami, které připomínají nejstarší rybářskou osadu, a přes Sprévu jsme v podvečer došli k nejnavštěvovanějšímu muzeu Berlína, k Pergamonskému muzeu. Oltář z města Pergamon, stejně jako modrožlutá Ištařina brána působily impozantně a každý si našel něco, co se mu líbilo, a skupina 2.A si navíc užila zvláštní zážitkovou prohlídku, plnou symbolů.
Poslední den začal trochu delší procházkou po parku v zámku Sans souci, než jsme původně chtěli, ale přesto si interiér „fridrichovského“ rokoka našel své příznivce. Abychom byli spravedliví, musíme zmínit také prohlídku hlavní třídy v Postupimi. Poslední návštěvou v programu byl zámek, který vlastně stál u zrodu rozdělené Evropy, zámek Cecilienhof, kde se již při podpisu Postupimské dohody projevily rozdíly mezi jednotlivými velmocemi, které následně vedly k rozdělení, Evropy i Berlína, zdí.
Atmosféra zájezdu byla příjemná, program pestrý a ze zájezdu jsme si odvezli nejen kulturní a historické, ale také jazykové obohacení.
